Okolí "Na Statku" a Ústí nad Labem

Byl založen za vlády Jana Lucemburského (v letech 1310 - 1318) na 114 m vysoké strmé znělcové skále v gotickém slohu. Sloužil nejenom k ochraně obchodních cest v labském údolí, ale i k obraně země před nájezdy cizích vojsk. V polovině 16. století jej získali Lobkovicové, kteří jsou i jeho současnými majiteli. Z hradu je překrásný výhled na město a labské údolí.
Více na: www.hradstrekov.cz

Na zalesněném čedičovém vrchu asi 6 kilometrů od Ústí nad Labem je zřícenina hradu Blansko. Hrad byl prvně zmíněn v roce 1401 jako Blankenstein. Od počátku 15.století byl v držení Vartenberků. Na konci 16. století bylo panské sídlo přeneseno z Blanska na zámek v Krásném Březně. Hrad se pak používal jako vězení a od třicetileté války chátral. Dnes jsou zde dochovány zbytky hradního paláce s torzy bašt a věže. Z vyhlídkové plošiny je daleký kruhový výhled na České Středohoří, Lužické hory a Tiské stěny.

Zámek byl postaven v letech 1856 – 1863 v novogotickém tudorovském slohu, uprostřed kdysi nádherného zámeckého parku, předním českým rodem Nosticů. V roce 1919 koupil zámek ústecký průmyslník Wolfrum, který jej později prodal městu Ústí nad Labem. V roce 1994 byly prostory nově zrekonstruovány a slouží jako reprezentační kulturní centrum s obřadní síní a mramorovým koncertním sálem. V několika místnostech je instalována stálá expozice z historie regionálního průmyslu, včetně stálé expozice železničních modelů.
Více na: www.volny.cz/zamek.trmice

Jedním z nejmladších zámků v České republice, ale určitě i z nejkrásnějších zámků přinejmenším v severních Čechách, je Státní zámek Velké Březno. Dal ho vystavět ve stylu pozdního empíru hrabě Karel Chotek v letech 1842–1845, který se jako nejvyšší purkrabí Českého království významně zasloužil o rozvoj Čech. Kolem r. 1900 byl zámek přestavěn do současné novorenesanční podoby. Kolem zámku je anglický park se 130 vzácnými stromy a keři. Současná instalace zámeckých interiérů pochází z původního zařízení zámku a připomíná působení rodiny Chotků. Z ní pocházela také Žofie, manželka následníka trůnu Rakouska-Uherska arcivévody Františka Ferdinanda d´Este, která byla spolu s ním zavražděna roku 1914 v Sarajevu. Na zámku se pravidelně pořádají komorní koncerty, sezónní výstavy a v neposlední řadě v obřadní místnosti svatby.
Více na: www.zamek-vbrezno.cz

Na místě dnešního zámku stával v minulosti panský dvůr s tvrzí. Do roku 1867 se obec původně jmenovala Březnice, ještě dříve Březník. První písemná zmínka je v listině knížete Spytihněva II. z roku 1057. Před rokem 1600 nechal postavit na místě původní tvrze Rudolf z Býnova renesanční zámek. Jeho stavitelem byl Hans Bog z Pirny. V průčelí starého křídla, které je spojeno se zámeckým kostelem sv. Floriána chodbou, jsou sluneční hodiny s datem 1603 a latinským nápisem „Soli deo Gloria" – „Jenom Bohu budiž sláva". V roce 1730 byl zámek přestavěn v barokním slohu Ludvíkem Richardem Cavrianim. V 19. století byla budova rozšířena o nové křídlo s balkonem. V současné době je zámek v majetku Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, který připravuje jeho rozsáhlou rekonstrukci. V zámku bude sídlit památkový ústav, mají zde být však i reprezentativní prostory, které by mohla využívat i veřejnost.

Novorománský kostel postavili ústečtí protestanti, vysvěcen byl r. 1906. Stavba je pozoruhodná ozdobnou cihlovou fasádou, užitím betonových prefabrikátů na klenbu lodi a stylově jednotným vnitřním vybavením. Z původních tří kostelních zvonů zbyl pouze největší, s vyobrazením Martina Luthera. Vystavěn byl v novorománském slohu dle plánů architekta Zeissiga z Lipska.

Kostel byl postaven kolem r. 1318. V době husitských válek byla zničena jeho věž a trojlodí. S obnovou se začalo až po r. 1452. V 80. letech 19. století byl přestavěn v pozdněgotickém stylu. V posledních dnech 2. světové války byl těžce poškozen leteckým bombardováním. Od té doby je 48 m vysoká věž kostela vychýlena od osy o 198 cm. Dominantou je oltář se skleněnou nohou, který reprezentuje umění 20. století.

Barokní stavba pocházející z r. 1730 od litoměřického architekta O. Broggia. Jsou zde istalovány druhé největší varhany a ČR.

Protestantský kostel sv. Barbory v Dubicích z roku 1579 se tyčí na vysoké plošině ve výšce 340 m n.m., odkud je nádherný výhled na údolí Labe a na tzv. Bránu Čech (Porta Bohemica).

Je vyhledávaným rekreačním územím. Tato CHKO byla vyhlášena v roce 1972, má rozlohu 300 km2 a sousedí na státní hranici se SRN. Z Ústecka do této oblasti spadá Tisá s okolím, Libouchec a Petrovice. Z přírodovědného hlediska jsou zajímavé různé skalní průrvy, věže či „hrady“ a okolí drobných vodních toků.
Oblast Labské pískovce je veřejnosti spíše známá pod starým názvem České nebo Česko-saské Švýcarsko. Má to svůj historický původ. Toto jedinečné území objevili na konci 18. století dva malíři z drážďanské umělecké akademie, oba původem Švýcaři. V jejich době bylo Švýcarsko pokládáno za vzor ideální přírodní krajiny, jak to odpovídalo představám období romantismu. Labské pískovce na Ústecku nepřesahují výšku cca 625 m a nemají na Ústecku žádný význačný vrchol.
Většinu porostů tvoří smrčiny, na vrcholech zastoupené borovicemi a na chladnějších svazích převažuje buk lesní. Ve všech porostech ale v současné době dominuje bříza. Botanicky i faunisticky je to na Ústecku poměrně chudá oblast. V lesním podrostu zde roste např. hasivka orličí, metlice křivolaká nebo brusnice borůvka a v Tiských stěnách lze nalézt i vzácný sedmikvítek.
Z brouků se zde vyskytuje mnoho druhů střevlíků a tesaříků, zajímavý je poměrně hojný výskyt horského mravence. Z obojživelníků se zde vyskytuje např. čolek horský, plazi jsou zde zastoupeni např. ještěrkou živorodou. Ptáků je odsud známo kolem 130 druhů. Faunu savců zastupuje 38 druhů, včetně občasných zatoulanců jako jsou kamzík horský a nebo rys ostrovid. Hmyzožravci jsou zde zastoupeni 6 druhy, z letounů jsou podchycené pouze dva druhy, stejně jako zajícovití. Hlodavců zde bylo potvrzeno 15 druhů. Šelmy jsou zastoupeny 9 druhy, když se odsud uvádí i nejistá kočka divoká. Sudokopytníky známe ve 4 druzích, dominuje zde jelen evropský.
Více na:

• Labské pískovce
• Krušné hory
• České středohoří
• Podkrušnohorská pánev

S výškou 12 m je nejvyšší v Českém středohoří a nachází se na Podlešínském potoce nad Vrkočem u Vaňova. Jedinečnost místa umocňuje impozantní romantický skalní amfiteátr, tvořený čedičovými příkrovy vodopádu.
Skála Vrkoč je nazývána evropskou raritou. Jedná se o skalní útvar se sloupkovým rozpadem čediče, který se pro svou podobu s rozčesanými ženskými vlasy nazývá - Vrkoč.
Více na: Vaňovský vodopád a Vrkočská vyhlídka

Hlavním posláním zoologické zahrady v Ústí nad Labem je, stejně jako u jiných zahrad, záchrana vzácných a ohrožených druhů zvířat. Má rozlohu 26ha a chová 1500 zvířat ve 230 druzích.
Více na: www.zoousti.cz

V urbanisticky i krajinářsky jedinečně umístěné obci v kopcovité krajině Českého středohoří se nachází soubor hodnotné zástavby lidové architektury, kde vedle sebe stojí stavby roubené, hrázděné i zděné. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech.
Je to nejmladší skanzen v Čechách a proto se stále ještě rozšiřuje. Jeho základem je historická vesnice v klínu kopců Českého středohoří. Zpřístupněn je komplex roubené zemědělské usedlosti s interiérovými a exteriérovými expozicemi včetně unikátní teplovzdušné sušárny na ovoce. Dále expozice kupeckého krámu, vesnické školy. Ve středu návsi stojí přenesená dřevěná barokní studna. Jako součást areálu je zde také barokní kostel sv. Máří Magdaleny.
Více na: www.zubrnice.cz

V roce 1996 bylo otevřeno "Malé železniční muzeum" v prostorách nádraží v Zubrnicích. Těžiště expozice je dnes soustředěno v prostorách bývalého dřevěného skladiště a replice dřevěné garáže na drezíny vedle nádražní budovy. Muzeum vzniklo jako jakási náhrada za pravidelný provoz sezónních historických vlaků. Zubrnická museální železnice je umístěna na typickém venkovském nádraží z konce 19. století. Skládá se z několika tématických expozic - historie místní dráhy V. Březno - Verneřice - Úštěk, (souč. obnova trati), sbírka historických drezín, expozice staniční, osvětlovací a zabezpečovací techniky a různá kolejová vozidla. Po trati je možno objednat jízdu na motorové drezíně. Svezení na velocipedové nebo pákové drezíně je v ceně vstupného. Po předchozí domluvě je možné ukázat depozitář nebo navštívit opravovaná místa na trati. K vidění jsou staré fotografie, dokumenty, různé "železniční" drobnosti, modelová železnice - model stanice Levín v měřítku 1:45. Dále je možno shlédnout malou dopravní kancelář s dobovým vybavením, která je situována v nádražní budově. Velkou zajímavostí je replika zvonkového návěstidla zvaného "Číňan".
Více na: www.zmz.cz

Místo je známé především pověstí o Přemyslu Oráčovi. Podle legendy byl z pole nedaleko odtud povolán na český trůn kněžnou Libuší Přemysl Oráč. Tato pověst se dočkala četných uměleckých zpracování. Blízko Stadic pověst připomíná pomník z roku 1841, který zde nechali postavit Nosticové architektem F. Staumannem. Desky s reliéfy jsou dílem sochaře Josefa Maxe. Pomník stojí na Královském poli, které je od roku 1962 národní kulturní památkou. Rozměry Královského pole byly ve středověku základem české polní míry.
Více na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stadice

Oblast kolem Chlumce u Ústí nad Labem se v historii stala dějištěm řady významných bitev. Chlumeckem prošla snad všechna válečná tažení do Čech. V letech 1004, 1040 a 1126 – bitvy za vlády Přemyslovců, husitská tažení a bitva v roce 1426, tažení různých vojsk v 17. století za 30leté války a v sedmiletých válkách v 18. století, napoleonské války v roce 1813, prusko-rakouské střety v roce 1866, ale i 1. a 2. světová válka.
Více na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Chlumce_(1813)

Rozhledna, místně nazývaná též Erbenka nebo Erbenova výšina - 401 m n.m. je nově rekonstruovaná (v průběhu roku 2006), 15 metrů vysoká kamenná rozhledna, postavená roku 1933. Své jméno nese po předsedovi klubu turistů Alexandru Erbenovi, na jehož popud byla v roce 1933 rekonstruována do současné podoby.
Více na: Erbenova vyhlídka

Na stejnojmenném vrcholu, kdysi nazývaném Ferdinandova výšina, byl v roce 1897 postaven ústeckým horským spolkem restaurační a výletní objekt s třicetimetrovou vyhlídkovou věží, která umožňuje nádherné vyhlídky na vlastní město, řeku Labe, České středohoří a Krušné hory. Vsazena do zeleně působí Větruše svou kompozicí harmonicky s krajinou a je nepřehlédnutelnou dominantou města.
Více na: www.vetruse.eu

S délkou 23248m je nejdelší sedačkovou lanovkou bez mezistanice ve východní evropě. Její převýšení je 482 m.
Více na: www.komarivizka.eu

Po šedesáti letech po Labi opět plují české výletní parníky. Pro poznávání, relaxaci je možno se svést výletní lodí až do Štětí.

Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km, tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější a vytváří skvělé podmínky pro sjezdové lyžování a snowboarding. Na hřebenech Krušných hor naopak vedou běžecké tratě, které využívají nejen běžkaři, ale i psí spřežení.
Více na: www.ski-telnice.cz

Divadlo bylo postaveno v letech 1908-1909, podle projektu vídeňského architekta Alexandra Grafa v novobarokním stylu, s kapacitou 878 návštěvníků. Slavnostního otevření se dočkalo 21. září 1909. Interiér krášlí alegorická nástropní freska Eduarda Veitha s alegoriemi Podnikání, Pilnosti, Obchodu, Dopravy a Průmyslu, které jako novodobé múzy provázejí Apollóna. Nebývalý rozkvět zažilo divadlo v letech 1920-1929 a 1933-1941, kdy pod vedením Rakušana Alfréda Hutiga dosáhlo překvapivě vysoké umělecké úrovně a pěvci evropského formátu si v Ústí nad Labem doslova podávali dveře. Nacistická okupace v roce 1938 znamenala konec českého divadelního života.
Na podzim roku 1944 byla z existenčních důvodů činnost divadla zastavena. V květnu 1945 bylo divadlo nazváno „Slovanské divadlo Beneše a Stalina“, o měsíc později bylo toto absurdní pojmenování změněno na „Městské divadlo v Ústí nad Labem“. První poválečné představení se uskutečnilo 30.června 1945 uvedením Prodané nevěsty a následně ústecké divadlo dosahovalo mnoha mezinárodních úspěchů, zejména v letech 1962–1974, kdy jej vedl František Vajnar.
Vedle opery zde již od roku 1946 působí i baletní soubor. V letech 1987–1993 byla budova nákladně rekonstruována, divadlo vybaveno nejmodernější scénickou technikou a vedle historické budovy byla postavena nová správní budova. Současným repertoárem je opera, opereta a balet.
Více na: www.operabalet.cz

Ústecké muzeum patří k nejstarším v severo-západních Čechách. Vzniklo roku 1876 jako uměleckoprůmyslové muzeum. Mezinárodní proslulost získalo díky sbírce nerostů a hornin Českého středohoří. Dnes je zde stálá expozice, dokumentující dějiny Ústecka od pravěku až do dvacátého století, vč. významné události - bitvy u Chlumce v roce 1813.
Více na: www.muzeumusti.cz

Pod střekovskou skálou můžete přejít na druhý břeh Labe a zároveň si přitom prohlédnout technicky dokonalé vodní dílo, zbudované v letech 1923 až 1936, s cílem zajistit splavnost řeky. Součástí zdymadel jsou dvě plavební komory, hdydroelektrárna se třemi vertikálními Kaplanovými turbínami a také jez, s jehož pomocí lze dosáhnout rozdílu hladin o výšce téměř 10 metrů. Součástí jezu je i rybí přechod. Značná část původního vybavení zdymadel je dodnes plně funkční, ačkoli původně byla jejich životnost plánována jen na 20 let. Lávka je otevřena bez omezení.

Lázně byly ve městě otevřeny už v červnu 1908 v nově vystavěné budově, kde na návštěvníky čekal nejen velkoryse řešený bazén s vysokým klenbovým stropem zdobeným rozetou a arkádami, ale také parní lázeň, vanové lázně, sprchové kouty, uhličité lázně a slatinná kabina. Návštěvní doba byla pochopitelně rozdělena zvlášť pro muže a ženy. V roce 1912 získaly lázně vrtem artéského pramene do hloubky 357,3 metrů vlastní zdroj slabě mineralizované termální vody o teplotě 31,7 °C a vydatnosti 10 litrů za vteřinu. Nově zrekonstruovaná budova, postavená v historizujícím novorománském slohu, s fasádou z režného cihelného zdiva se štukovými zdobnými prvky, s různými typy oken v jednotlivých podlažích a kruhovou věží, slouží i dnes v omezené míře svému původnímu účelu. Bazén i sauna jsou v letních měsících uzavřeny.
Více na: www.msul.cz

Historie osídlení sahá až do doby před více než 20 000 lety - dokládají nám to archeologické nálezy z okolí Stadic nedaleko Ústí nad Labem. Zde bylo v roce 1987 na svahu vrchu Rovného nad řekou Bílinou objeveno místo, kde žili lovci mamutů. Přibližně v polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu se v severozápadních Čechách usadili Slované a vytvořili zde osadu. První písemná zmínka o osadě je z roku 1057.
Král Václav I. povýšil osadu na královské město mezi lety 1233 - 1249 a nechal město obestavět hradbami.
Za krále Jana Lucemburského byl založen na pravém břehu hrad Střekov, který převzal funkci strážního hradu.
Rozvoj a život královského města přerušily husitské války. I když nedaleko Ústí nad Labem si proslulý husitský vojevůdce Jan Žižka vybudoval svůj hrad Kalich, tak město Ústí nad Labem zůstalo věrné císaři a českému králi Zikmundovi. V roce 1426 husité dobyli město a zcela ho vyplenili. Město zůstalo pusté po několik let.
K výraznějšímu rozvoji došlo za panování Jagellonců na přelomu 15. a 16. století. Do života Ústecka zasáhla drastickým způsobem třicetiletá válka. Několikeré pustošení Ústecka procházejícími armádami vyhnalo řadu obyvatel z domovů. Hodně jich hledalo azyl v nedalekém Sasku.
Ani 18. století bohužel nebylo obdobím klidu a míru. Právě Ústeckem procházela řada armád během válek, které vedla císařovna Marie Terezie nebo její syn císař Josef II. Několikrát na Ústecku pobýval i jeden z největších nepřátel Marie Terezie - pruský král Fridrich Veliký.
V roce 1813 se u Chlumce odehrála jedna z významných bitev napoleonských válek - bitva mezi francouzským armádním sborem a spojeneckými vojsky Rakouska, Ruska a Pruska. Ve dnech 29. a 30. srpna 1813 zde uvedené armády ztratily více než 20 000 vojáků. V bitvě zvítězili spojenci, kteří tak mohli soustředit své síly k rozhodujícímu střetnutí u Lipska, kde vojenská sláva francouzského císaře Napoleona I. utrpěla zdrcující porážku.
Značný rozvoj města nastává po roce 1948. V Ústí nad Labem je toto období spojeno především se stavbou železnice, založením Spolku pro chemickou a hutní výrobu (1856), který si od té doby držel trvale pozici nejvýznamnějšího ústeckého podniku. Mimo jiné vedl tento rozmach k výraznému nárůstu počtu obyvatel (v průběhu třiceti let od roku 1860 více jak dvojnásobek). Začíná se rozvíjet i doprava říční, první parník Bohemie vyplouvá z Ústí již v roce 1841.
První světová válka přinesla městu strádání, její konec pak znamenal přičlenění města i celého kraje k nově vzniklé Československé republice. V meziválečném období rozvoj města a průmyslu gradoval, současně se rozvíjel i kulturní a společenský život města.
V roce 1938 bylo město na základě tzv. Mnichovské dohody zabráno německými vojsky a přičleněno k říši, což mělo v tu dobu podporu naprosté většiny obyvatel. V roce 1945 město těžce poškodily nálety spojeneckých armád.
Po druhé světové válce bylo na základě tzv. Benešových dekretů vysídleno prakticky veškeré německé obyvatelstvo a oblast byla osídlena novými obyvateli.

Deváté největší město České republiky leží nedaleko německých hranic, asi 100 km severně od Prahy, v překrásném údolí řeky Labe, která zde protéká Českým středohořím. Na sever od města se nacházejí Krušné hory a Labské pískovce s turisticky vyhledávanou oblastí Česko-Saského Švýcarska. Město je proslulé převážně svým průmyslovým charakterem se zaměřením na chemii a těžbu hnědého uhlí. Turistického návštěvníka může v první řadě zaujmout nakloněná kostelní věž. Vychýlení v její špici představuje téměř dva metry.
Se svými téměř 100 000 obyvateli plní dnes toto průmyslové centrum úlohu současného administrativního střediska regionální správy Severních Čech.
Více na: www.usti-nl.cz